Rozhodla jsem se že to zvládnu! Že už chci bojovat, no, nežebych úlplně chtěla, ale musím!
Musm pro svou starostlivou maminku, pro Robího, Pro vás!
Bože, envíte jak je to neuvěřitelně těžké, jíst, když vám žaludek zaplní i voda tak, že už se nemůžete chvíli ani znovu napít..
Musím ho mít strašně scvrklý..
Včera jsem to přehnala, tak málo.. Přitom jsem se dost smála a chodila!
Další důležitá věc,pokrok - mám problém jíst ve společnosti, sem nervozní a nechce se mi jíst,protože mám stáhlý žaludek..
Dneska si nevezmu jídlo z jídelny nahoru, ale půjdu na večeři, a poperu se stím, že tam bude dalších 60 lidí, plus číšníci a servírky co nás tam obsluhují na praxi.. Budu tam sedět a vychutnávat si to jídlo!
Nechci se sklamat, musím to dokázat, kurva musím!
Potřebuju sílu na učení, zítra 3 důležité testy!
Biologie,literatura a němčina!
Němčinu seru, to zvládnu levou zadní, ale zbytek bude šprtačka..
Tohle není život, a já chci žít!
Takže! Vzhůru do boje!

To zvládneš, věřím ti a máš mou plnou podporu ;) Jestli ti dělá problém jíst před lidma, postupně si zvykneš ale jestli máš možnost vzít si jídlo někam k sobě bylo by to pro tebe určitě lepší (poud nezačneš podvádět sama sebe ale opravdu to poctivě sníš!) S tím učením tě lituju a jsem ráda že žádný z těhlech hrozných předmětů nemáme...